Klesající náklady na výrobu energie Češi v nižších cenách nepocítí

Čechům ceny za elektřinu v příštích pěti letech zřejmě neklesnou. Naopak, reálnější je jejich zvýšení a to i přesto, že podle nedávno zveřejněné analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) se dá očekávat globální zlevňování díky prudkému poklesu nákladů na výrobu tzv. zelené energie mezi lety 2008 a 2017. Důvodem českého vývoje je fakt, že v tuzemsku solárních ani větrných zdrojů nepřibývá  a země sází více na jádro, kde MMF vypočítal nárůst nákladů o 21 procent a u vodních zdrojů o devět procent.

Využití větrné a solární energie pro výrobu elektřiny bylo v minulosti považováno za neekonomické, leč s ohledem na životní prostředí nutné. Rychle klesající náklady na tyto technologie však nyní podle MMF zvyšují světovou kapacitu obnovitelných zdrojů energie (OZE).  U vnitrozemských větrných turbín klesly náklady za posledních deset let o 34 procent, u solárních panelů až o 76 procent, uvedly Lidové noviny.

Češi z obnovitelných zdrojů těžit ještě dlouho nebudou

OZE tak mohou nejen výrazně snížit emise uhlíku a dopady na globální oteplování, ale i zahýbat s cenou elektřiny pro konečného spotřebitele. Důvodem, proč z tohoto trendu Češi asi hned tak těžit nebudou, je nejen fakt, že česká krajina není pro masivní výrobu elektřiny z větru a slunce ideální. „Odklon od tradičních zdrojů energie není pro země, jako je Česko, tedy s bohatým průmyslem a horšími geografickými podmínkami pro obnovitelné zdroje, jednoduchý,“ řekl LN Petr Gapko, analytik Monety Money Bank. Česká republika má ve své energetické koncepci především stavbu velkých jaderných bloků a chybí alternativa. Tuzemští spotřebitelé by tak měli počítat spíše s nárůstem ceny elektřiny spojeným s postupným odstavováním stávajících uhelných a jaderných elektráren v Německu. To vyvolá podle analytika Cyrrusu Michala Brožky v regionu pokles nabídky elektrické energie, což bude tlačit na zvyšování ceny silové elektřiny i v Česku.

Podle něj tak není tak vyloučeno, že účty za silovou elektřinu, i přes započítání poklesu výrobních nákladů ze solárních a větrných zařízení, mohou v tuzemsku v nejbližší době stoupat v průměru o deset až dvacet procent ročně. Bude tak pokračovat vývoj z poslední dekády, kdy se koncová cena elektřiny zvýšila téměř o 200 procent.

Příštích pět let se asi nic nezmění
Podle analytika JT Banky Bohumila Trampoty se v horizontu příštích pěti let nedá v Česku u ceny elektřiny čekat zásadní propad. „Obnovitelné zdroje mají v tuzemsku garantované ceny. Odhadujeme, že v následujících pěti letech bude tato složka v účtech za elektřinu, kterou platí koncový uživatel, stejná. V garantované části se může měnit poplatek za distribuci a přenos,“ vysvětlil Trampota. Hlavním důvodem příznivých odhadů MMF ohledně ceny elektřiny je vývoj globálních investic do obnovitelných zdrojů energie. Ty se totiž v posledním desetiletí výrazně zvýšily, protože větrné a solární zdroje se staly oproti minulosti nákladově úspornějšími.

Celosvětově se za rok 2018 do „čisté“ energie nalilo přes 332 miliard dolarů, tedy 7,64 bilionu korun. Před deseti lety to bylo ještě necelých 180 miliard dolarů. A zatímco v posledním desetiletí přilákala z OZE nejvíce investic v roce 2008 vodní energie, od roku 2009 se vedení ujaly větrné turbíny a solární panely.