Podzemní elektrárna spojující Dunaj s Vltavou by nahradila jeden blok Temelína
V Česku již několik let existuje projekt na propojení Dunaje s Vltavou podzemním kanálem s vodní elektrárnou. Stavba by nejen eliminovala kolísání vodní hladiny v době sucha nebo naopak povodní, ale zároveň by vyrobila tolik elektřiny, co jeden z plánovaných nových bloků jaderné elektrárny Temelín.
Proti jaderné energii je projekt nejen neporovnatelně bezpečnější, ale i levnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Unikátní projekt
Projekt vypracoval a prosazuje odborník na vodní elektrárny Miroslav Cink. Jeho návrh byl inspirován studií vzniklou na půdě ČVUT téměř před 50 lety a také úspěšnou realizací podobných staveb v režii českých firem, jako jsou již před šedesáti lety uvedená do provozu také podzemní elektrárna Lipno I., PVE Dlouhé Stráně, Vltavská kaskáda a další. Před několika dny projekt zaujal ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který se s Cinkem osobně spojil.
Pomůže s regulací vody ve Vltavě
V době, kdy Vltava má v létě nedostatek vody, by mohla odčerpat přebytky z Dunaje, zásobovaného tajícími ledovci. A naopak v období hrozících povodní by Lipno mohlo upouštět vodu do mohutného Dunaje, jehož hladina by se tím zvedla jen minimálně. Přitom by přečerpávací elektrárna vyráběla elektřinu 1000 MW.
Znamenalo by to provrtat ode dna lipenské vodní nádrže 486 m hlubokou díru pro potrubí o průměru 10,5 metru, v té hloubce vytvořit prostor pro umístění podzemní elektrárny osazené čtyřmi reverzibilními Francisovými turbínami, jaké se dlouhodobě osvědčují na PVE Dlouhé stráně, a dále vyrazit zhruba 30 km dlouhé potrubí spojující vodní nádrž Jochenstein s PVE Lipno.
Zkušenosti z 39 zemí
Cinkův návrh se opírá o jeho vlastní bohaté profesní zkušenosti. V druhé polovině osmdesátých let, kdy se v Československu začala prosazovat stavba malých vodních elektráren, patřil k jejich prvním projektantům a později i dodavatelům. Zkonstruoval pro tyto účely nový typ vodní turbíny, která je dodnes známa pod jménem Cink. Počátkem 90. let v rámci velké privatizace zakoupil v Karlových Varech továrnu a zavedl v ní výrobu vodních elektráren. Až do roku 2005, kdy firmu prodal bavorskému výrobci vodních elektráren a ten ji nadále pod názvem CINK Hydro-energy provozuje v Karlových Varech, dodal na konkrétní lokality ve 39 zemích na 400 turbosoustrojí. Nejen s turbínou Cink, ale i s turbínami Francis, Pelton a Kaplan. Šlo o různě veliké vodní elektrárny v rozmanitých přírodních podmínkách, nicméně propojení Dunaje s Vltavou a Labem by je svým rozsahem mnohonásobně překonalo.
Čeká na podporu
Celý projekt by podle Cinka vyšel na maximálně 40 miliard Kč i s rezervou. Doba výstavby je kolem pěti let. Jako evropský projekt jej podpořil i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, mající na starosti energetiku, když jej v roce 2014 česká vláda na návrh CzechInvestu zařadila do tzv. Junckerova balíčku, investičního plánu pro Evropu.
Bezprostředně nato se ozvala se žádostí o spolupráci londýnská investiční firma FORGATE GROUP a následně deklarovala písemným dokladem připravenost do projektu proinvestovat 2 miliardy eur a koupit stoprocentní podíl majitele práv. Pak však na původně vstřícném Ministerstvu životního prostředí ČR získal navrch opačný názor a projekt byl z Junckerova balíčku vyřazen. Díky Havlíčkově zájmu se zdá, že by nemusel být všem dnům konec.
