Česko je jeden z největších znečišťovatelů ovzduší. Kvůli uhlí.
Česko je kvůli emisím z uhelných elektráren a tepláren mezi dvacítkou největších světových znečišťovatelů ovzduší. V rámci unie je ČR podle zprávy energetického koncernu BP pátá s 9,8 tuny na obyvatele těsně před Německem. Nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun, vypustila loni hnědouhelná elektrárna Počerady.
Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Snížení o 40 procent stačit nebude
V rámci Pařížské dohody se přitom země s ostatními členskými státy EU zavázala společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
Češi přitom podle Hospodářských novin hřeší na fakt, že díky poklesu objemu průmyslové produkce po pádu komunismu země dosáhla snížení o 35 procent už v roce 2017.
Vědci však upozorňují, že 40 procent nebude stačit, a i unie už si chce stanovit nový cíl – úplný odklon od závislosti na vypouštění skleníkových plynů do roku 2050. Premiér Andrej Babiš sice po červnovém summitu EU přistoupení Česka k záměru zpochybnil, v posledních prohlášeních však už byl sice opatrně, ale přesto pro.
Vláda dokonce nedávno po vzoru Německa schválila vznik takzvané uhelné komise, která by měla do konce příštího roku postupný útlum využívání uhlí naplánovat. Komisi, jež se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Jak vážně je vznik komise a celý český ústup od uhlí míněn, ale naznačí už očekávaná rozhodnutí Brabcova ministerstva a vlády týkající se elektráren Počerady a Chvaletice.
Zájem o uhlí klesá
Deklarované snaze o snižování emisí z uhelných zdrojů nahrává fakt, že výrobu elektřiny a tepla z uhlí je stále menší zájem. Důvodem je, že uhelná ekonomika je stále nákladnější.
Vlastníci uhelných elektráren a tepláren musí investovat velké peníze, aby vyhověli stále náročnějším ekologickým limitům, roste i cena emisních povolenek, která se za poslední rok zdvojnásobila.
Navíc přibývá energetických investic, v nichž podnikatelé nahrazují uhlí biomasou, plynem nebo odpadem. Těžba černého uhlí se proto snižuje razantně už roky, vloni o milion tun na 4,5 milionu. Produkce hnědého uhlí, které je pro české elektrárny mnohem důležitější, v posledních letech stagnuje kolem 40 milionů tun, ještě v roce 2000 to ale bylo o deset milionů více.
Firmy přechází na biomasu
S uhlím chce například po roce 2025 zcela skončit a přejít na biomasu mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Plánuje to její dceřiná společnost Ško-Energo, která zajišťuje energii pro všechny tři výrobní závody koncernu v Česku a dodává teplo pro město Mladá Boleslav. Od uhlí začínají odcházet také středně velké teplárny, které mají posunuté přechodné období pro splnění ekologických limitů. Příkladem jsou investice v teplárnách koncernu Veolia v Karviné a Přerově, každá asi za miliardu korun.
O Počeradech do konce roku
Jednou z elektráren, které jsou na hnědém uhlí závislé, je zařízení společnosti ČEZ v Počeradech. Největší a nejstarší tepelná elektrárna v zemi vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Mohutný areál s třemi komíny a šesti chladicími věžemi navíc technologicky stárne, jeho přizpůsobení stále přísnějším ekologickým normám by bylo pro ČEZ nákladné.
Podnik proto uvažuje o prodeji elektrárny společnosti Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, který je díky svému velkolomu v blízkých Vršanech jejím výhradním dodavatelem uhlí. Do konce roku má ČEZ rozhodnout, zda na základě opce Tykačovi elektrárnu prodá.
