Elektřinu z obnovitelných zdrojů můžeme mít skoro zadarmo, říká studie
Podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku lze zvýšit bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. O výstavbu nových elektráren by se měli postarat soukromí investoři, stát by jim ale k tomu měl vytvořit podmínky, vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte.
Evropská unie požaduje, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR do roku 2030 zvýšil ze současných 14 na 23,8 procenta. Základní scénář Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 procenta.
Dva scénáře
Studie zahrnuje dva scénáře, realistický a kogenerační. První modeluje navýšení obnovitelných zdrojů zejména v elektroenergetice, druhý počítá s navýšením obnovitelných zdrojů v elektroenergetice a ve výrobě tepla.
Podle studie navýšení cíle z 20,8 procenta o tři procentní body půjde i bez výrazného růstu veřejné podpory. „Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky,“ uvedl prezident Deloitte Josef Kotrba.
Přínos bude až 515 miliard Kč
Náklady na dosažení předpokládaného podílu obnovitelných zdrojů jsou v základní koncepci NKEP odhadovány do roku 2030 na 277 miliard korun. U realistického scénáře Deloitte je to 413 miliard a u kogeneračního 375 miliard.
Přínos nových investic pro objem výroby je u základního scénáře MPO vyčíslen na 382 miliard korun, u kogeneračního scénáře na 478 miliard a u realistického na 515 miliard korun.
Až 9 GW ze solárů
Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 gigawattů (GW) výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.
Panely zlevňují
„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 procent. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné,“ uvedl manažer v oblasti energetiky Deloitte Miroslav Lopour.
Ze studie také vyplývá, že umisťování solárních elektráren nemusí být za cenu záboru zemědělské půdy. Počítá s využitím brownfieldů a výsypek po vytěžených dolech nebo půdy s nízkou bonitou.