Konec uhlí prý přijde v roce 2030. Ale k čemu je uhelná komise?
Ekologické organizace zastoupené v tzv. uhelné komisi spočítaly, že Česko již v roce 2030 nebude pro výrobu elektřiny potřebovat velké uhelné elektrárny a bude je moci již před tímto datem začít postupně odpojovat. V Českém rozhlase to uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželuh.
Komise by měla doporučit konkrétní termín, kdy Česko přestane těžit a spalovat uhlí, ale také stanovit konkrétní kroky, které k tomu povedou. Uhelné elektrárny v současnosti dodávají v Česku 43 procent spotřebované elektřiny.
Česko by mělo omezit export elektřiny
Analýza ekologů vychází z toho, že poroste využití obnovitelných zdrojů a zároveň se bude snižovat velký export elektřiny z Česka. Ročně země vyveze tolik elektřiny, že to odpovídá celkové spotřebě českých domácností. Česká republika je jedním z největších světových vývozců elektřiny. Vývoz by podle Koželuha musel klesnout ze současných 13 až 14 TWh přibližně na dvě TWh.
Stop rizikovému jádru
Růst podílu obnovitelných zdrojů by pak měly zajistit nové větrné turbíny, fotovoltaické panely na střechách, v průmyslových areálech nebo jiných nezemědělských plochách. Ekologové naopak nepovažují za dobré řešení výstavbu nových jaderných bloků. Stavbu nových reaktorů považují za velmi rizikový podnik a komise by se proto měla zabývat i scénářem bez stavby nových jaderných reaktorů.
Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.
První závěry za rok
Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Komise by s prvními závěry a doporučeními mohla přijít koncem příštího roku.
K čemu vlastně uhelná komise?
Experti se pozastavují nad tím, proč vláda zřídila uhelnou komisi, má zmocněnce pro jadernou energetiku, ale už nemá samostatnou komisi nebo zmocněnce pro obnovitelné zdroje energie, které budou hrát v energetice stále důležitější roli. Energetika, jako klíčový obor hospodářství, by si podle některých hlasů zasloužila vlastní ministerstvo vyčleněné z MPO. Stále by mělo větší agendu, než některé v současnosti fungující resorty, například kultury nebo pro místní rozvoj.
