V budoucnu budeme brát elektřinu z malých obnovitelných zdrojů

Evropskou energetiku čeká v příštích deseti letech zásadní změna. Postupně dochází k útlumu uhelných zdrojů a většina zemí upouští od rizikové jaderné energetiky. Ovšem bohužel kromě Česka. To stále lpí na jádru a uhlí.

Naopak výrazně roste význam obnovitelných zdrojů, ze kterých by v roce 2030 měla pocházet polovina elektřiny. To také podle Hospodářských novin znamená výrazný nárůst decentralizované výroby z menších zařízení, která nebudou zapojena do velké přenosové soustavy jako klasické zdroje, ale do sítí distribučních.

Rozvoj decentralizované výroby může přispět k lepšímu využití distribučních sítí díky fyzickému sblížení výroby a spotřeby elektřiny. Zároveň to ovšem přinese také vyšší nároky na řízení a regulaci energetické soustavy. Decentralizovanou výrobu často zajišťují zdroje závislé na aktuálním počasí, hůře lze tedy předvídat její objemy.

Aby se dařilo v celé soustavě udržovat rovnováhu, musí na to umět flexibilně reagovat klasické centrální zdroje i strana spotřeby, což se děje prostřednictvím tzv. chytrých sítí.

Nástup chytrých sítí

Chytré sítě (nazývané také „inteligentní“, anglicky „smart grids“) jsou schopné efektivně propojit chování a akce všech uživatelů, kteří jsou k nim připojeni.

Propojují výrobce elektřiny, provozovatele sítí, obchodníky s elektřinou a spotřebitele, a vytvářejí systém, v němž mohou jednotliví účastníci vzájemně komunikovat a spolupracovat.

Měly by tedy do menšího měřítka malých spotřebitelů a výrobců přenést systém, který dnes probíhá na velkoobchodním trhu mezi velkými výrobci, velkými spotřebiteli a obchodníky. Výhodou takové komunikace a práce s daty je ekonomicky efektivní využívání energetické soustavy, které vede k nižším ztrátám a zvyšuje energetickou účinnost.

Ukládání energie

Zásadní roli v chytrých energetických systémech hrají technologie pro ukládání elektřiny, které se už i v České republice začínají pomalu ale jistě rozvíjet. Firmy postupně začínají nabízet domácnostem chytrá řešení spojená s akumulátory, na která je nyní možné čerpat i dotace z programu Nová zelená úsporám.

A například společnost Solar Global nedávno spustila i velké bateriové úložiště energie s kapacitou okolo 1,2 megawatthodiny MWh. Podobné projekty plánují nebo již realizují společnosti E. ON a ČEZ.

Chytré obchodování

Na zajišťování rovnováhy v soustavě se například bude do budoucna více podílet i strana spotřeby, která může díky inteligentním technologiím poskytovat provozovateli sítě potřebnou flexibilitu.

A zatímco v současné době se řízení rovnováhy kryje nákupem rezervního výkonu z velkých klasických zdrojů, v budoucnu se tohoto procesu budou účastnit i decentrální zdroje. Díky tomu budou moci hrát jednotliví účastníci trhu aktivnější roli a mohou vznikat nové obchodní modely.

Hovoří se například o vzniku takzvaných virtuálních elektráren, které umožňují propojování malých zdrojů dodávajících malé objemy energie společnosti, která virtuální elektrárnu provozuje. Díky tomu může vzniknout nový složený „větší zdroj“, který dokáže ve chvílích potřeby poskytnout regulační elektřinu. Dalšími účastníky trhu pak mohou být provozovatelé bateriových úložišť.

Budoucnost patří blockchainu

Elektrické sítě by v budoucnu mohly být řízeny automaticky, na základě chytrých kontraktů prostřednictvím blockchainu. Zákazník by tak mohl spotřebovávat jenom „zelenou“ elektřinu nebo odebírat elektřinu jen z konkrétní elektrárny.

Blockchain je technologie, která v sobě spojuje prvky databáze, šifrování prostřednictvím soukromých a veřejných klíčů a distribuované organizační struktury. Jeho potenciální využití je široké, protože může sloužit jako úložiště pro veškeré hodnoty, které lze vyjádřit digitální formou.

Proto je tak oblíbený v případě kryptoměn. Jednou z hlavních oblastí, kde se využití blockchainu předpokládá, je například sledování a řízení dodavatelského řetězce u komodit, mezi které patří i elektřina a další energie.