Velcí hráči končí s investicemi do uhlí
Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou. Konec uhlí oznámil největší znečišťovatel RWE i český EPH.
S výrobou elektřiny z uhlí se hodlá v příštích letech rozloučit velká část evropských států. Z patnáctky starých členů EU konečné datum ukončení uhelné energetiky zatím neoznámily pouze Španělsko a Řecko a dosud o něm nerozhodla rovněž ani jedna z postkomunistických zemí.
Největší znečišťovatel je RWE
Podle dat celoevropské monitorovací agentury Europe Beyond Coal se v roce 2016 na emisích skleníkových plynů v Evropě podílel německý koncern RWE 17 %. Následoval Energetický průmyslový holding (EPH) a polská PGE Group shodně s 9 %.
Po nich to byla s 5 % skupina UNIPER, která vznikla odštěpením uhelných elektráren z koncernu E. ON a sídlí také v Německu. Český ČEZ na pátém místě se na evropských energetických emisích podílel 4 %.
RWE i EPH jdou od uhlí pryč
Největší znečišťovatel RWE oznámil, že se v budoucnu zaměří už jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a nebude investovat do uhlí. Zároveň zrušila velký projekt hnědouhelné elektrárny v Niederaussemu. V posledních šesti letech společnost snížila emise oxidu uhličitého zhruba o 60 milionů tun, což odpovídá poklesu o 34 %.
Také EPH provoz některých svých uhelných elektráren postupně utlumuje. Jde například o zařízení Eggborough ve Velké Británii nebo Buschhaus v Německu.
Holding kromě toho zahájil poslední fázi konverze uhelné elektrárny Lynemouth ve Velké Británii na elektrárnu spalující biomasu. Elektrárny ze skupiny EPH ve Velké Británii, Německu a Itálii tak v posledních několika letech snížily emise o 19 % a do obnovitelných zdrojů holding za poslední dva roky investoval téměř 700 milionů eur.
Třetí v pořadí největších producentů skleníkových plynů v Evropě, polský energetický gigant PGE Group, sice má uhlí stále jako jednu z variant svých dlouhodobých strategických plánů, zároveň ale mezi priority řadí za podmínky ekonomické smysluplnosti celého projektu i výstavbu první jaderné elektrárny v Polsku nebo budování větrného parku o kapacitě 1 GW na pobřeží Baltského moře.
Cílem skupiny je vyrábět přibližně 25 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Koncern UNIPER od roku 2015 snížil emise o více než 60 milionů t ročně, což představuje pokles přibližně o 64 %.
Společnost odstavila starší neekonomické elektrárny a začala více využívat plyn. V loňském roce skupina dosáhla snížení přímých emisí uhlíku ze spalování fosilních paliv o 19 % v porovnání s rokem 2016. V létě příštího roku uvede UNIPER do provozu poslední technologicky pokročilou uhelnou elektrárnu Datteln 4 s výkonem 1,1 GW a poté investice do uhlí zcela zastaví.
Redukuje i ČEZ
Česká skupina ČEZ hodlá v následujících letech odstavit v uhelných elektrárnách výkon 3 GW. Jako první přestane vyrábět v příštím roce elektrárna Prunéřov 1, odstavení čeká i Elektrárnu Mělník 3 a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Do konce roku by měl také ČEZ rozhodnout, zda zavře největší zdroj znečištění, hnědouhelné Počerady, nebo je prodá Pavlu Tykačovi, který by je dál provozoval. V loňském roce se bezemisní zdroje společnosti ČEZ podílely na celkové produkci elektřiny zhruba 53 %. Na počátku devadesátých let byl jejich podíl sotva čtvrtinový. Od té doby společnost investovala do ekologizace svých uhelných zdrojů přes 100 miliard korun.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce má Česko jako jeden z mála států závazný plán snižování emisí skleníkových plynů. Aktuální státní energetická koncepce předpokládá, že se podíl uhlí na výrobě elektřiny do roku 2040 sníží ze současných asi 45 na zhruba 15 %. Je ale pravděpodobné, že snížení bude ještě vyšší. Nově zřízená uhelná komise by měla vládě předložit svá doporučení v tomto směru do konce roku 2020.
