Česko zvýší příspěvek na obnovitelné zdroje. O jedno procento
Česká vláda připravila nový návrh domácího příspěvku boje s klimatickou krizí. Reagovala na výtku Evropské komise, že plánovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 kolem 20,8 procenta je nedostatečný a proto přišla se zvýšením na 22 procent.
Komise přitom žádala ještě o jeden procentní bod více. Podle mnohých expertů, ekologů i oborových organizací jde v případě nového vládního kompromisu stále o příliš málo.
„Cokoliv pod 23 procent je promarněná příležitost,“ říká podle Hospodářských novin šéf Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Česko zaostává za Evropou
Evropa se v rámci boje s oteplováním klimatu zavázala, že do roku 2030 bude pocházet 32 procent energie z obnovitelných zdrojů. Další cíle počítají s vyššími energetickými úsporami a snížením emisí oxidu uhličitého o 40 procent.
Navržené plány členských zemí z loňského roku ale na dosažení cílů nestačily a Evropská komise nyní vyjednává s jednotlivými zeměmi o jejich navýšení. Týká se to i Česka. Vláda Andreje Babiše se však k jakýmkoliv závazkům staví velmi vlažně.
Přemrštěná čísla
Ministerstvo průmyslu a obchodu svou opatrnost dlouhé roky obhajuje obavami z přemrštěné podpory. Naráží tak na solární boom z let 2009 a 2010, kdy v Česku došlo k nekontrolovanému růstu štědře dotovaných fotovoltaik, jejichž podpora dodnes stojí 26 miliard ročně.
Podle odhadů ministerstva průmyslu vyjde podpora zelené energie při současném plánu jen do roku 2030 až na 600 miliard. Z toho ale připadá většina na již stojící elektrárny. Ty nové by si vyžádaly jen 150 až 200 miliard korun. Do roku 2050 by se podpora mohla vyšplhat až na bilion korun.
Experti odhadují méně
Tato čísla ale experti odmítají. Poradenská firma Deloitte srovnávala náklady původních cílů 20,8 procenta a 23 procent. A vyšlo jí, že pokud nedojde k dramatickému propadu cen elektřiny na trzích, náklady na podporu budou u obou scénářů téměř stejné a měly by se pohybovat mezi 90 a 100 miliardami korun.
Podobně hovoří i Komora obnovitelných zdrojů. Ta spočítala, že by 23procentní podíl vyšel na 118 miliard korun.
Vedou soláry
Studie Deloitte dnes vidí hlavní šanci na dosažení cílů u slunečních elektráren. U těch už nehrozí opakování situace z let 2009 a 2010. Tehdy musely dostávat podporu až ve výši desetinásobku tržních cen.
To už ale neplatí. Ceny solárních panelů se za posledních deset let propadly téměř o 90 procent. A jak ukazují případy v Německu, které nové elektrárny stále dotuje, výkupní ceny elektřiny garantované státem jsou jen o pár procent vyšší, než je cena na burze.
Jedná se především o velké solární parky, které uspoří díky své velikosti. V Německu už nyní EnBW staví obří park úplně bez podpory. Návratnost malých střešních elektráren je ale stále výrazně horší. I proto dnes mohou v Česku získat podporu jen malé střešní soláry, a to až 150 tisíc korun.
Zdroje od znečišťovatelů
Vláda zvažuje, že dotace pro rodinné domy a další budovy ještě navýší. Velké elektrárny zatím podporovat odmítá. Vše by mohl změnit modernizační fond. Jeho zřízení nařizuje evropská směrnice.
Do něj by mělo v příštích deseti letech natéct až 120 miliard korun z prodeje emisních povolenek, které si musí kupovat velcí znečišťovatelé ovzduší. A z těchto peněz se pak mají platit nové zelené projekty.
