Deloitte: Fotovoltaika může být plně tržní za 15 let
Fotovoltaika v Česku by mohla do roku 2025 dosáhnout tržních podmínek, tedy fungovat bez regulace na tržních principech. Elektřina z větrných elektráren bude také nadále zlevňovat, ale stejně jako u solárů je třeba vytvořit dostatečné podmínky pro dlouhodobý rozvoj. Uvádí to studie Deloitte, kterou si nechal zpracovat Svaz moderní energetiky.
Uvažovaný objem investic do nových výrobních kapacit v elektroenergetice, ve výrobě tepla a chladu a dopravě se ve zvolených scénářích podle Hospodářských novin pohybuje od 275 do 413 mld. korun.
Vzhledem k multiplikačním efektům prostřednictvím dodavatelského řetězce jsou ovšem předpokládané ekonomické efekty podstatně vyšší.
Soláry na střechách
Například Instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů se stále rozšiřují a díky nabídkám velkých energetických firem – a nejen jich – se stávají dostupnějšími.
Investoři mohou počítat s tím, že dodavatel vyřídí všechno papírování, dotaci – a ještě jim na to zajistí půjčku. Co se zatím příliš nerozvíjí, je fotovoltaika na bytových domech. Ceny fotovoltaických modulů však klesly za posledních deset let o více než 80 procent, takže vlastní výroba elektřiny nejen pro rodinné, ale i bytové domy či celá sousedství se bude vyplácet.
Pro bytové domy je ale podstatné, zda se všechny bytové jednotky dohodnou na novém uspořádání a budou dodržovat všechna pravidla. Vzniku takových společenství by měl pomoci nový energetický zákon. Byla by to parketa hlavně pro bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek bytových domů.
Spotřebitelé mají navíc možnost využít podpory například v programech Nová zelená úsporám apod. Pro bytový dům je zřejmě nejvýhodnější řešení se solárními panely na střeše a sjednocení odběrných míst, tedy vytvoření mikrosítě v rámci budovy. Pro modelový případ 30 bytů s průměrnou spotřebou elektřiny se dá očekávat návratnost čtyři roky.
Až skončí podpora
V Německu po roce 2020 postupně skončí u řady obnovitelných zdrojů nárok na provozní podporu, kterou mají ze zákona na dvacet let. V Česku k podobné situaci dojde zhruba o deset let později. Provozovatelé větrných, solárních a biomasových zdrojů budou muset přejít na jiný obchodní model, aby mohli pokračovat v provozu a nemuseli zdroje uzavírat.
U větrných a solárních elektráren se dá očekávat, že alespoň část z nich ztrátu podpory přežije, horší to bude mít biomasa. Schopnost udržet nejstarší větrné parky v provozu pak bude ovšem záviset zejména na nákladech na opravy a údržbu.
Dodavatelé elektřiny v Německu se již dnes na nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým bude končit provozní podpora, připravují. Úředně stanovené výkupní ceny jsou nicméně výrazně vyšší než ceny, za které budou schopni provozovatelé obnovitelných zdrojů elektřinu prodávat.
Je ale pravděpodobné, že současné velkoobchodní ceny elektřiny, které se pohybují kolem 50 EUR/MWh, mohou být dostatečné pro většinu velkých on-shore větrných parků a fotovoltaických elektráren v Německu i po započtení nákladů na opravy a údržbu.
Staré větrníky půjdou nahradit
Pro staré větrné parky pak odborníci vidí i jiná řešení. Jedno se nazývá repowering a spočívá v tom, že stávající větrné turbíny jsou nahrazeny výkonnějšími, takže takto vzniklý větrný park může následně získat výhodnou dohodu či nárok na provozní podporu v aukcích. Vlastníci větrníků to však nebudou mít úplně jednoduché, protože nové turbíny by byly výrazně vyšší a obtížně by splňovaly nově zavedené pravidlo o minimální vzdálenosti od lidských obydlí.
