Británie už vyrábí víc energie z obnovitelných zdrojů než z uhlí
Velká Británia dokázala během poslední dekády snížit tvorbu oxidu uhličitého z každé kilowatthodiny o 60 procent na 202 gramů. V Česku je nyní tato uhlíková intenzita podle Hospodářských novin dvojnásobná. Základem britského úspěchu byl politický závazek, že země sníží svůj příspěvek k oteplování zeměkoule.
Na začátku této cesty přitom čtyři pětiny vyrobené elektřiny pocházely z fosilních paliv. O 11 let později už Británie produkuje více energie z obnovitelných zdrojů než z těch uhlíkových.
Uhlí jen jako pojistka
Zatímco v roce 2008 obnovitelné zdroje tvořily méně než šest procent kapacity energetické soustavy, dnes představují třetinu energetického mixu. Další třetinu kapacity dělá plyn a 8,3 procenta jádro. Uhlí kolem desetiny energetické kapacity země.
Uhelné elektrárny nicméně stále hrají roli jako pojistka proti blackoutům ve chvíli, kdy nefouká ani dostatečně nesvítí slunce. V běžných dnech pokrývá pálení uhlí asi pět procent aktuální spotřeby.
V první polovině letošního roku zaznamenalo Spojené království prvních 18 dní v řadě zcela bez výroby elektřiny z uhlí. Bylo to poprvé od roku 1882.
Česko má v současnosti podíl obnovitelných zdrojů 14,5 procenta a do roku 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent. Výrobu elektřiny z uhlí chce postupně utlumovat, i za deset let však bude tvořit podstatnou část energetického mixu.
Chytře řízené dotace
Jak se to Britům povedlo? Samozřejmě bez štědré podpory státu by se britský odklon od uhlí nepodařil. Britská vláda nicméně začala původně štědré dotace pro obnovitelné zdroje tlumit a snížila i uhlíkovou daň. V roce 2014 z 30 liber za tunu CO2 na 18 – a cenu zastropovala do roku 2021.
Klíčové je, že vláda podporu nových instalací každý rok snižovala, nikoliv zastavila, jak se to stalo v Česku v roce 2014. Cameronův kabinet dále utlumil i podpory pro úspory energie a podpořil výstavbu nových jaderných bloků. Vedle toho energetičtí investoři ustupovali od uhlí pod tlakem EU. Dokončili velké větrné parky na moři a dostavěli i několik nových plynových elektráren.
Zelená elektřina z aukcí
Vznikla také takzvaná Bílá kniha reformy trhu s elektřinou, která přinesla aukce elektřiny z obnovitelných zdrojů. V nich soupeří výrobci zelené elektřiny o výkupní cenu, kterou jim garantuje vláda na 15 let. Poslední aukce v Británii ocenila megawatthodinu z větrníků na moři na 57,50 libry (asi 1700 korun). Pro srovnání, hodnota jedné MW elektřiny na české burze bez ohledu na zdroj je 50 eur (necelých 1300 korun).
Úplný odchod od uhlí do roku 2025
V roce 2015 britská vláda oznámila, že Británie od uhlí odejde do roku 2025. V prosinci 2015 podepisuje 195 států pařížský závazek, že je nutné udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia. O den později se navždy zavírá poslední hlubinný důl ve Velké Británii.
V roce 2016 přichází den, kdy Británie vyrobí více energie z větru než z uhlí. Následuje den, kdy více elektřiny vygenerují solární panely. Pak přijde takový měsíc, pak rok. Zároveň vláda schvaluje již pátý „uhlíkový rozpočet“ Spojeného království. Ten vyžaduje do roku 2032 snížit emise CO2 o 57 procent oproti roku 1990, ale kabinet je zároveň kritizován, že nemá účinné nástroje, aby to skutečně dokázal.
Nejambicióznější na světě
Na konci června 2019 zpřísnil britský parlament klíčový zákon Climate Change Act. Původní závazek byl snížit emise skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990.
Podle nového znění musí příští vlády zajistit, že ekonomika Spojeného království bude do roku 2050 zcela uhlíkově neutrální, což je nejambicióznější závazek na světě. Komise pro klimatické změny odhadla, že pro financování nízkouhlíkového byznysu bude v příštích dvou dekádách potřeba 200 miliard až bilion liber. A ty trh bez pomoci vlády nepřinese.
