Česko mezi třemi zeměmi bez podpory obnovitelných zdrojů

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku v posledních šesti letech stagnuje. Důvod je zřejmý. Česká republika, Island a Kosovo jsou jediné tři země v Evropě a Severní Americe, v nichž není zaveden žádný podpůrný systém pro zvyšování výroby elektřiny z těchto ekologických zdrojů.

Navíc v případě Islandu  by další podpora byla nadbytečná, protože obnovitelné zdroje zde již výrobu elektřiny zajišťují kompletně. A takto tristní situace podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha opravdu nevyřeší výzva na Facebooku nebo výjezdy vládní delegace a sliby na místě, kde lidé stojí o energetickou soběstačnost.

Obnovitelné zdroje zatím jen v rukou nadšenců

Česká repubika, známá svým příklonem k jaderné energetice a naopak liknavostí k útlumu uhelných elektráren, tak jako jedna z mála vyspělých zemí nemá nastaveny transparentní podmínky pro rozvoj výroby elektřiny ze slunce, větru nebo vody.

Nejde jen o projekty obcí či místních lidí, ale o jakékoliv projekty. Obnovitelné zdroje energie ve vlastnictví či spoluvlastnictví obcí, zemědělců, menších firem či místních lidí jsou tak v Česku stále doménou nadšenců, kteří je budovali postupně a s opravdovým odhodláním, uvedl Koželouh v Lidových novinách.

Obce mají zájem

Tento způsob zajišťování energetických potřeb však v našich končinách neodvratně čeká větší rozvoj. Jednak je to povinnost daná novou evropskou legislativou, kterou odsouhlasily členské státy EU, aby do roku 2030 posílily dodávky čisté energie v Evropě.

A zároveň roste tlak českých obcí a domácností, které se chtějí ze spotřebitelů stát i producenty energie. Svaz měst a obcí ČR i Sdružení místních samospráv ČR opakovaně apelují nejen na zvýšení celkové ambice státu v rozvoji obnovitelných zdrojů, ale chtějí právě i specifické podmínky pro rozvoj obecních projektů, které ne vždy mohou plně konkurovat projektům komerčním.

Mohou však mít jiné, velmi podstatné, výhody. Rozmach obnovitelných zdrojů totiž nenabízí jen řešení změny klimatu a špinavého vzduchu, tedy náhradu fosilních paliv. Na rozdíl od uhelných bloků či jaderných reaktorů nabízí i možnost demokratizace energetiky, kde do budoucna budou nejen velcí hráči, jako je ČEZ, ale statisíce dalších.

Trh s výrobou elektřiny se otevře

Vedle uspokojení energetických potřeb svých obyvatel bude moci starosta či starostka příslušné obce s bioplynovou stanicí na odpad, solárními instalacemi na budovách, či dokonce větrnou turbínou na kopci za obcí i získat nový zdroj financí na rozvoj obce. Podobný užitek může mít „obnovitelný“ projekt také pro menší výrobní firmu nebo sdružení domácností, které společně investují.

A pak je tu ještě jedna výhoda obecní či komunitní energetiky. Tyto projekty jsou daleko lépe akceptovány veřejností než projekty firem přicházejících zvenčí. To, co v Německu nebo v Belgii ukázala praxe, naznačil i český průzkum veřejného mínění – téměř polovina lidí by souhlasila se stavbou větrné elektrárny, pokud by v ní byla obec zapojena, byť třetině lidí by se projekt nelíbil ani tak.