15 miliard na přechod od uhlí? Podle ministra je to málo

Česko dostane ze zvláštního uhelného fondu EU kompenzaci za přechod od uhlí k ekologičtějším zdrojům energie 581 milionů eur, tedy v přepočtu asi 14,6 miliardy korun. Po Polsku, Německu a Rumunsku jde o čtvrtou nejvyšší částku, přesto to je podle ministerstva průmyslu málo.

Dekarbonizace hospodářství vyjde podle ministra průmyslu Karla Havlíčka na stovky miliard.

Je to mikročástka

Podle Havlíčka bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů.

„Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka,“ uvedl.

Rakousko nechce v Evropě jádro

Sousední Rakousko se hned nechalo slyšet, že  je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce Evropská komise kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství, nesměřovaly na jadernou energii ale na obnovitelné zdroje.

Zatímco Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky.

Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech.

EK chce až 100 miliard eur

EK chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná.

Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů.

V hlavní roli půjčky

Zásadní roli v získání více než dvou třetin z cílových více než 100 miliard eur mají hrát půjčky Evropské investiční banky či investiční program EU. Komise odhaduje, že pokud bude mezi investory o projekty v dotčených regionech zájem, Česku by celkově mohl fond pomoci částkou přes 7,7 miliardy eur.