Uhlí v Ostravě zabíjí, zkracuje život o dva roky

V Ostravě se kvůli spalování uhlí v koksovnách umístěných přímo ve městě umírá průměrně o dva roky dříve než v jiných regionech. Potvrdila to studie prezentovaná na půdě Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Ke stejným závěrům podle časopisu Týden došli již před deseti lety výzkumníci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Studie upozorňují především na zjištění benzo(a)pyrenu v ovzduší a další toxické látky. Ostravsko s přilehlou částí Polska patří k nejznečištěnějším regionům v Evropě,  kterému konkurují jen průmyslové enklávy v Bosně, Rumunsku a Bulharsku.

Koksovny přímo ve městě

Hlavními znečišťovateli jsou přitom koksovna Svoboda stojící na okraji centra, ale také koksovna v ocelárnách Liberty Ostrava (dříve ArcelorMittal). Hned po revoluci v roce 1989 se přitom zastupitelé města zavázali, že do deseti let koksovny na svém území zlikvidují. I po třiceti letech však stále vítězí průmyslové zájmy nad lidským zdravím.

Případ ostravských koksoven znovu připomíná smutnou skutečnost, že uhelná energetika má výrazně negativní vliv na tuzemské životní prostředí a zdraví lidí. Ne náhodou jsou třemi největšími znečišťovateli v Česku tři hnědouhelné elektrárny  Počerady, Prunéřov a Tušimice. Rozdíl od koksoven je jen ve vypouštěné vražedné látce, kterou je v případě elektráren hlavně rtuť.

Koksovna Svoboda má přitom pro Ostravu takřka nulový význam. Vyrábí koks z importovaného uhlí a většinu produkce rovněž vyváží. Navíc zaměstnává jen pět set lidí, kteří by našli uplatnění v jiných oborech. I kvůli tomuto zbytečnému provozu ale budou Ostravané dál umírat o 730 dní dřív.

Dvě pětiny elektřiny z uhlí

Výroba energie z uhlí má v Česku stále více než dvoupětinový podíl, zatímco obnovitelné zdroje se pohybují na úrovni 15 procent. A poměr se bude ve prospěch čistých obnovitelných zdrojů měnit jen velmi pozvolna. Za 20 let by mohlo být z obnovitelných zdrojů vyráběna podle odhadů státu asi čtvrtina energie.

Hlavními důvody jsou přitom chybějící podpora fotovoltaiky a dalších ekologických zdrojů a zároveň silná lobby velkých firem, které provoz uhelných elektráren, tepláren a koksoven obhajují potřebou energetické soběstačnosti ČR i vysokými investicemi do protiemisních filtrů a dalších opatření.

Náklady na fotovoltaiku klesají

Náklady na budování nových ekologických zdrojů, zejména fotovoltaických panelů, přitom výrazně klesají. Za posledních deset let se snížily zhruba o 80 procent a pro nové projekty v této oblasti to znamená, že se za stávajících cen elektřiny vyplatí i bez dotací.

Naproti tomu chystané jaderné bloky za stovky miliard korun, které jsou pro vládu preferovanou alternativou k uhlí, se podle propočtů poradenských firem vyplatí jen v případě, pokud cena elektřiny vzroste na dvoj až trojnásobek.

Přístup státu dokládá i nedávné rozhodnutí firmy ČEZ, ve které má většinu, ohledně budoucnosti hnědouhelné elektrárny Počerady.

Namísto jejího útlumu a odstavení, který by byl v zájmu občanů v širokém okolí, energetický gigant nevyužil opci a elektrárnu hodlá za směšné dvě miliardy korun prodat podnikateli Pavlu Tykačovi, aby ji další desítky let na plný výkon provozoval.

Lékaři se ozvali

Situaci kritizují tuzemští lékaři v Otevřeném dopise za boj proti změnám klimatu, v němž také stojí: „Jako lékaři nemůžeme tolerovat současnou politiku, která vede naše děti směrem k ekologické katastrofě.“ Petice formou dopisu upozorňuje, že v posledních letech došlo v Česku opět k nárůstu emisí CO2 v přepočtu na obyvatele, vláda nicméně dál nesmyslně podporuje fosilní průmysl.