Konec elektřiny z uhlí už za 15 let? Nahradí ji obnovitelné zdroje a chytrá energetika
Využívání hnědého uhlí pro výrobu elektřiny může podle jednoho ze scénářů Uhelné komise v Česku skončit již za 15 let. Výpadek zdroje, který má na celkové výrobě v tuzemsku stále podíl 47 procent, by mohla nahradit výroba proudu ze slunce a větru v kombinaci se skladováním elektřiny a dalšími chytrými technologiemi. Ty ale mohou mít potíže v oblasti kybernetické bezpečnosti.
V Česku se ekologické zdroje podílejí na výrobě jen z 11,7 procenta, zatímco například v Německu je to už 48 procent. Změny energetických systémů se však netýkají jen Česka, ale celého světa.
„Roste například podíl větrných a solárních elektráren v energetickém mixu. Ty sice vyrábějí elektřinu s nižší ekologickou zátěží a snižují závislost na dovozech energie, zároveň jsou ale obtížněji řiditelné,“ podotkla Adéla Denková z analytického projektu Česko v datech.
Slunce jako levný zdroj energie
V tuzemsku stále přetrvává odpor vůči solárním zdrojům. Ty mohou v rámci tohoto desetiletí přispět k plnění cílů v roce 2030 až devíti gigawatty jakožto nejlevnější obnovitelný zdroj. Jeho ceny jsou dnes velmi blízké tržní ceně elektřiny. „Přesto před tímto trendem aktivně zavíráme oči a hledíme do minulosti,“ dodal manažer poradenské společnosti Deloitte pro oblast energetiky Miroslav Lopour s odkazem na solární boom před deseti lety.
Pomoci mají chytré technologie
Významnou roli budou v energetice budoucnosti obecně hrát informační a komunikační technologie. Už nyní se energetické firmy spoléhají třeba na vyspělejší způsoby předpovídání počasí. To jim umožňuje lépe využívat nestálé zdroje závislé na povětrnostních podmínkách. Velké možnosti nabízí také tzv. flexibilita na straně poptávky, tedy spotřeba elektřiny v době, kdy je jí dostatek a síť není příliš zatížená. Mohou ji využívat průmyslové podniky, administrativní budovy, školy či nemocnice.
Spotřebu energie také může ovlivňovat tzv. agregátor. Tedy firma nakupující flexibilitu od různých poskytovatelů, která ji poté nabízí jako podporu pro provozovatele soustavy. V Česku tento způsob testuje projekt Dflex v čele s ČEPS, provozovatelem české přenosové soustavy.
Chytrá, ale zranitelná energetika
Nové technologie v energetice ale provází ostražitost kvůli kybernetické bezpečnosti. A to jak na úrovni „velké“ energetiky (elektrárny, rozvodné sítě nebo řídicí centra), tak i „malé“ energetiky (řídicí systémy domácností). Spotřebitelé prostřednictvím chytrých elektroměrů sdílí s energetickými společnostmi data, ze kterých lze o domácnosti vyčíst řadu informací.
Čtvrtina českých firem působících v oblasti dodávek energie a vody loni alespoň jednou zaznamenala problém s kybernetickou bezpečností, který vedl k nedostupnosti ICT služeb, poškození, zničení nebo úniku citlivých údajů. Takové problémy zažilo i podobné procento podniků v Maďarsku, kde se tento sektor dokonce s podobnými potížemi potýkal nejčastěji.
