Vláda opět ztrestala majitele solárních elektráren. Na popud Zemana

Vláda v pondělí schválila návrh, jak připravit solárníky o část peněz. Odsouhlasila jej pokoutně, v mlze koronavirové epidemie, píše Davida Tramba v týdeníku Hrot. K zásahu proti zelené energetice využije – nebo spíš zneužije – míru vnitřního výnosového procenta (IRR). Tu lze popsat jako roční ziskovost po zohlednění časové hodnoty peněz.

Jako bič na solárníky lze totiž použít dohodu s Evropskou komisí o kontrolách takzvané překompenzace. Kdo bude mít výnosové procento vyšší, přijde o dotace.

Přál si to Zeman

Popud k tomuto kroku dal podle dobře informovaných zdrojů Hrotu prezident Miloš Zeman, který se pravidelně premiéra Andreje Babiše ptal: Tak co Andreji, kdy konečně zastavíš platby solárním baronům? Babiš už zřejmě chtěl mít od těchto dotazů klid, a tak pověřil ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem, ať s tím něco udělá. I stalo se.

Původní komentář Davida Tramby najdete zde:

Omezení maximální míry ziskovosti pro investory do zelené energetiky se týká více evropských zemí, v českém případě komise stanovila povolené rozmezí od 8,4 do 10,6 procenta.

Tato regulace má svou logiku. Když dotujete elektřinu z obnovitelných zdrojů, měl by mít investor jistotu, že se mu vrátí vynaložené náklady a že navíc dostane přiměřený, nikoli nadměrný zisk. Ale jak to bývá, v Česku se vše zvrhlo.

Muž co nemá rád obnovitelné zdroje

Návrh, který vypracoval náměstek ministra průmyslu René Neděla, známý svým odmítavým postojem k zelené energetice, má totiž podle Hrotu k férovosti daleko. Výrobnám elektřiny z bioplynu velkoryse povoluje IRR 10,6 procenta, elektrárnám na biomasu 9,5, ale malým vodním a větrným elektrárnám už jen sedm a fotovoltaickým elektrárnám 6,3 procenta.

Hrot v této souvislosti připomíná, že skupině Agrofert, která patří do Babišových svěřeneckých fondů, patří několik bioplynových stanic, ale žádné větrné či solární elektrárny.

Stát trestá solárníky podruhé za stejnou věc

Dobře informované zdroje z prostředí solárního byznysu dle Hrotu tvrdí, že téměř všechny fotovoltaické elektrárny vykazují IRR v rozmezí od čtyř do deseti procent. Na takové ziskovosti není nic skandálního, v jiných oborech podnikání lze vydělat víc. Nadměrné zisky již dříve stát odčerpal formou srážkové daně. Nyní stát solárníky trestá podruhé za stejnou věc.

Poslední naděje jsou banky

Původně přitom měla být vláda velkorysejší, ještě loni navrhovala solárníkům dát limit 8,4 procenta. Jenže tato cifra neprošla. Poslední nadějí solárníků jsou bankéři.

Stále totiž platí, že většina investorů do zelené energetiky je silně zadlužena a že velká část plateb od státu padne na splácení bankovních úvěrů a úroků. Teď, v době koronavirové krize, si banky jistě nenechají líbit další úder do svého byznysplánu.

Vinu nesou bývalí politici

Podpora obnovitelných zdrojů je velmi nákladná. V posledních letech se pohybuje okolo 45 miliard korun ročně. Jenže to byl stát, přesněji řečeno ministři a poslanci úřadující v letech 2004 až 2009, kdo nalákal investory do zelené energetiky na příliš výhodné podmínky. Hlavním viníkem současné situace jsou tedy bývalí politici, ale potrestáni budou majitelé solárních, větrných a malých vodních elektráren.