Česko by se mohlo obejít i bez nového jaderného bloku
Budoucnost české energetiky by se mohla obejít bez výstavby jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv, uvedl DeníkN.
Dokument s několika scénáři vypracoval a v březnu představil členům komise státní podnik ČEPS, který provozuje elektrickou přenosovou soustavu. Varianta bez nového jaderného zdroje ale existuje jen pro případ, kdy by se zastavil již rozeběhnutý projekt výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Šest scénářů
Uhelná komise v současnosti pracuje celkem se šesti scénáři představujícími kompromisní varianty z původních 24 variant, které jejím členům v minulosti představilo ministerstvo průmyslu.
Jednotlivé scénáře počítají s odlišným energetickým mixem pro následujících několik dekád. Většina variant počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů, jak ji v současnosti plánuje česká vláda připravující tendr na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. Jeden z možných scénářů ale předpokládá, že by k výstavbě nových jaderných bloků v hodnotě stovek miliard nemuselo dojít. A to za předpokladu, že by došlo k intenzivnější podpoře obnovitelných zdrojů.
Stát ale tak jako tak nepočítá s tím, že by se bez jaderných elektráren obešel úplně. „Naopak, jak z pohledu zdrojů, tak stability přenosové soustavy je jádro podle všech výhledů nezbytné,“ vysvětlil vicepremiér Karel Havlíček.
Bez uhlí až v roce 2040
Varianta bez nového jaderného zdroje počítá s tím, že k vyřazení uhelných elektráren dojde v roce 2040. S dřívějším vyřazením uhelných zdrojů o pět let počítají dvě další verze materiálu, z toho jedna patří mezi ekologické varianty rozvoje české energetiky.
„Z modelování vyplývá, že v roce 2035 dokáže česká energetika úplně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, plynovými elektrárnami a omezením exportů,“ uvedl Deníku N zdroj obeznámený s výsledkem analýzy. S tím ale prý nesouhlasí někteří členové Uhelné komise, kteří se obávají sezonních výkyvů dodávek energie, čímž by mohlo dojít k nutnosti importu energie ze zahraničí.
Také proto některé scénáře počítají s větším podílem plynových elektráren, jejichž provoz je sice dražší, ale představují stabilní zdroj energie. Jak uvádí ČEPS, nejekologičtější varianta musí kalkulovat s velkým množstvím zmařené elektrické energie. Produkce emisí pak v jejím případě dosahuje 468 tisíc tun oxidu uhličitého. Nejstabilnější varianta naopak je pro české životní prostředí více než dvakrát náročnější, produkce emisí dosahuje 980 tisíc tun.
