Alespoň malá úleva pro české ovzduší. Elektrárna Prunéřov končí
Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety a patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Česku, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II.
Elektrárna provozovaná polostátním ČEZem patří k největším producentům skleníkových plynů a na předních místech je i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.
Ročně 4,5 milionu tun skleníkových plynů
Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice.
Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.
Jízdní řád útlumu bude do konce roku
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce útlum uhelných zdrojů energie nezačne až po roce 2030, ale už běží a nepochybně bude pokračovat dál. „Dnes Prunéřov a budou následovat další odstavené uhelné bloky,“ uvedl ministr.
Uhelná komise by měla do konce letošního roku stanovit postup útlumu. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
ČEZ je pro jádro a obnovitelné zdroje
Strategie ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. „Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,“ uvedl Beneš.
Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Vládní podpora rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů však za záměrem zatím pokulhává. Vláda nedávno například nepochopitelně snížila vnitřní výnosové procento, od kterého se odvíjí nárok na podporu, u solárních zdrojů z 8,4 na 6,3 procenta, což je nejméně ze všech OZE. Solární energie přitom patří mezi nejefektivnější zdroje. Navíc cena technologií se za posledních deset let snížila až o 80 procent.
EU možná přihodí peníze
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka to aktuálně vypadá, že by Evropská komise mohla navýšit peníze na útlum v evropském Just Transition Found. Možností je také Modernizační fond nebo čerpat úvěr z Evropské investiční banky.
Další jednání uhelné komise by se mohlo uskutečnit ještě před létem. Do té doby budou jednat pracovní skupiny.