Česku kvůli Dukovanům hrozí ovládnutí Ruskem
Česku hrozí, že se prostřednictvím dostavby jaderné elektrárny Dukovany stane závislým na Ruské federaci. Ta je spolu s Čínou označována za rizikového uchazeče, kterého nicméně prosazuje prezident Miloš Zeman a vláda jej z tendru nevyloučila. Varuje před tím think-tank Evropské hodnoty.
Dukovany jsou největším ekonomickým projektem v České republice za posledních 30 let, který nese ohromná ekonomická a bezpečnostní rizika. Jádro se má stát vedle opomíjených obnovitelných zdrojů hlavním energetickým zdrojem ČR po útlumu uhelné energetiky.
Podle think-tanku je projekt Dukovan II nicméně připravován uspěchaně, bez jednoznačně vyjasněné strategie (obchodní model, financování, způsob zajištění bezpečnostních zájmů ČR), bez dostatečné odborné diskuse, a zejména bez konsenzu napříč politickou reprezentací, a to během probíhající bezprecedentní koronavirové krize, která bude mít obrovské, nejen ekonomické dopady. Český stát ovlivní na desítky let dopředu.
Česko bude závislé na Rusku
Kvůli ukvapeným a netransparentním krokům české vlády hrozí, že vznikne smyčka závislosti České republiky na Ruské federaci, ze které bude s každým rokem tím těžší se vyvázat, čím více miliard se v projektu utratí. Pokud bude stavba úmyslně prodlužována dodavatelem, bude ohrožena bezpečnost ČR kvůli možnosti strategického vydírání ze strany státu stavitele.
Rusko může kdykoliv pozastavit či prodlužovat stavbu, dokud mu česká vláda v něčem neustoupí. Tak by se stavba výrazně prodražila a výsledné zdržení stavby může vést nakonec i k nedostatku elektřiny kvůli úmyslnému prodlužování stavby za datum, kdy budou vypínány dnes ještě existující zdroje. Takovou závislost na vůli Ruské federace vidíme například na maďarské elektrárně Paks 2. Hrozí tak, že projekt bude obrovským ruským tunelem, který zaplatí český daňový poplatník.
Bezpečnostní složky přitom varují, že jediným způsobem skutečného zajištění bezpečného tendru vůbec rizikové uchazeče neoslovovat. Na závažnost této hrozby nebude mít žádný vliv, pokud se některý z rizikových uchazečů tendru zúčastní jako člen konsorcia s firmami z nerizikových zemí, jelikož takový rizikový člen konsorcia bude mít faktickou možnost jednotlivé kroky blokovat a výrazně ovlivňovat.
Cena naroste
Cena JEDU II byla vládou vyhodnocena nejprve na 140 až 160 miliard korun. Později ČEZ připustil, že jde pouze o takzvanou overnight cost – tedy zcela hypotetickou cenu, kterou by stavba stále pouze, pokud by byl nový jaderný blok postaven přes noc. Přitom je ze zkušeností většiny posledních postavených jaderných elektráren zjevné, že lze předpokládat až násobné prodražení projektu. Stavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto se prodražila z 3,2 miliardy eur na 8,5 miliardy eur, francouzská stavba Flamanville se prodražila z 3,3 miliardy eur na 10, 9 miliardy eur.
Stihnout to do konce mandátu
Během probíhající pandemie a nouzového stavu na jaře 2020 se vláda překvapivě rozhodla k uspěchanému projednání a přípravě zásadních dokumentů pro stavbu nového jaderného bloku. Na konci dubna mimo jiné schválila základní principy budoucích klíčových smluv včetně rámcové a prováděcí smlouvy. Je evidentní, že se vláda snaží proces co nejvíce urychlit tak, aby stihla vyhlásit tendr do konce roku 2020 a následně vybrat uchazeče o stavbu do konce mandátu prezidenta Zemana a jeho okolí. Politické zájmy Rusku sloužícího prezidenta republiky zde jednoznačně vítězí jak nad bezpečností českého státu, tak nad energetickou bezpečností ČR.
