Česko jde nesmyslně proti proudu. Místo na obnovitelné zdroje sází na jádro
Česká republika se stává podivnou černou ovcí v oblasti výroby elektřiny. Většina vyspělých zemí opouští nebezpečné a drahé jádro a spalování uhlí a snaží se je nahradit elektřinou z obnovitelných nebo více ekologických zdrojů. Česko však sází právě na jadernou energetiku.
Pokrytí tuzemské spotřeby elektřiny si ale vyžádá dostavbu nových jaderných bloků, což znamená stovky miliard Kč investic, které nakonec zaplatí koncový spotřebitel v ceně elektřiny nebo na daních.
Obnovitelné zdroje jsou u nás až třetí liga
Obnovitelné zdroje v České republice stále hrají až třetí housle s podílem necelých 13 procent. Již do konce příští dekády by přitom právě z těchto ekologických zdrojů mohla pocházet až čtvrtina tuzemské spotřeby elektřiny.
Podle výpočtů Wuppertalského institutu může země v roce 2050 pokrýt z obnovitelných zdrojů až 95 procent své budoucí spotřeby. Účinná a systematická podpora ale chybí. A například podnikání ve fotovoltaice získalo nádech čehosi nekalého.
Obnovitelné zdroje berou menší dotace než jádro nebo uhlí
Jedním z často zmiňovaných omylů je, že obnovitelné zdroje energie musí stát dotovat a platí to všichni občané. Přitom výrobu z jádra, ale i uhlí nebo ropy stát dotuje mnohem výrazněji, jen se o tom nemluví respektive není to tolik vidět.
Bez státní účasti nebo jiné finanční podpory se v ČR ani jinde nepostaví jediná jaderná elektrárna. Kdyby se měly reaktory pojišťovat do výše škody, kterou mohou způsobit, jejich provozovatele by to zruinovalo. Tak nějak se počítá s tím, že jádro je bezpečné a nic se nestane.
Stát nedotuje jen výstavbu elektráren
Nejde ale jen o výstavbu. Za rekultivaci oblasti na Českolipsku, kde se do roku 1996 těžil uran, zaplatí stát přes 50 miliard. Jen na řešení škod vzniklých vlivem těžby hnědého uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji vydá ČR dalších 18 miliard. Likvidace ekologické zátěže obecně nás za posledních šestadvacet let stála 60 miliard korun a dalších 30 miliard si ještě připlatíme.
Svět jde opačnou cestou
Do obnovitelných zdrojů přitom masivně investuje celý svět. Podporují je USA i asijské státy v čele s energetickým gigantem Čínou. Již nyní je v některých částech světa energie z obnovitelných zdrojů levnější než elektřina vyrobená spalováním uhlí. Podle analytiků bude elektřina ze slunce do roku 2025 nejlevnější. V roce 2010 stála výstavba jedné megawatty FVE do sto milionů korun, v roce 2019, pouhých devět let poté, se dá jedna megawatta postavit za částku mezi 15 až 18 miliony korun. Již dnes je to absolutně nejlevnější zdroj elektrické energie, kterému se zuby nehty český establishment brání. PROČ? Vše nové, co začíná, je vždy nákladné, dle cen náklad na vývoj a výzkum, aby pak poté mohlo dojít k výraznému snížení nákladů. Jinde nám to nevadí, jen fotovoltaika je deset let solí v očích, těch kteří by ji chtěli uadupat do země.
EU dohání zbytek světa
EU svou někdejší pozici lídra čisté energetiky před lety ztratila, ale nyní to chce změnit. Do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie na 35 procent. Na této hodnotě je již nyní například Německo, Francie, Španělsko, a jiné země, likvidují své zdroje, a ČR s deseti miliony obyvatel jde proti celosvětovému vývoji. A nehledá synergické efekty ve spojení s největší evropskou ekonomikou. které před několika lety vyhlásilo jádru stopku. V Rakousku pak z obnovitelných zdrojů pochází dokonce až 89 procent energie.
Fotovoltaika v ČR
Loni na podzim fungovalo v Česku 28 315 solárních elektráren o výkonu zhruba 2110 MW. Drtivou většinu z nich představují malé solární elektrárny na střechách rodinných domů a jen 519 solárních elektráren má výkon vyšší než 1 MW.
Divočina po česku
Největší počet velkých solárních elektráren vznikal do konce roku 2010, kdy pro ně stát garantoval dvojnásobnou výkupní cenu elektřiny proti těm, které byly uvedené do provozu od roku 2011. Konec roku 2010 byl díky tomuto cenovému skoku divoký a docházelo i k protiprávnímu jednání ve snaze získat licenci včas.
Jsou zde solární elektrárny, které doopravdy nebyly dokončené, přesto licence získaly. Zatímco majitelé některých vyvázli bez trestu, například ČEZ ve Vranovské Vsi a v Čekanicích, v jiných případech padly rozsudky.
Například u elektráren Držovice nebo Vrahovice. A pak je tu ještě třetí kategorie, kdy elektrárny byly prokazatelně dokončené a zprovozněné, přesto se jejich majitelé dostali k soudu kvůli domnělým pochybením. Do této skupiny patří například solární elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-Sun rodiny Zemkových.
Rebelové bez příčiny
Češi byli vždycky tak trochu kverulanti a rebelové. To může být úsměvné, když jdeme svou cestou například v pojmenovávání potravin, pokud ale jde o budoucnost příštích generací a jejich zatížení stovkami miliard Kč na výstavbu i likvidaci ekologických škod, o hrozbě možné ekologické katastrofy v případě jaderné havárie ani nemluvě.
Není ani domyšlena jaderného odpadu. Media tleskají jádru, ale nikdo nepřemýšlí o jaderném odpadu.
