Brno chce na střechách postavit solární elektrárnu za miliardu
Město Brno chce vybrané střechy ve městě pokrýt solárními panely propojenými v jednu velkou fotovoltaickou elektrárnu. V současnosti má pro projekt za 1,2 miliardy Kč vytipovaných asi 120 budov s plochou střech 120.000 metrů čtverečních.
Zhruba polovinu investice by měla pokrýt dotace. Solární panely na střechách jsou na rozdíl fotovoltaik na brownfieldech nebo volných plochách státem dotačně podporované.
Vláda s útlumem uhelné energetiky otálí
Solární zdroje by měly v budoucnu spolu s dalšími obnovitelnými zdroji a jadernou energií nahradit výpadek výroby elektřiny z uhlí. Ta by měla skončit nejpozději v roce 2038, ale možná již o pět let dřív, vláda o tom ale stále nerozhodla. Stát ale stále, kromě zahájení příprav tendru na kontroverzní dostavbu jaderných Dukovan, nemá jasnou koncepci podpory budování nových zdrojů.
Snížení emisí
Celkový výkon panelů na brněnských střechách by měl dosáhnout 40 megawatt, přičemž očekávaná roční výroba elektřiny ze solárních panelů podporovaných městem se odhaduje kolem 43 gigawatthodin. To by mělo přinést roční úsporu emisí nejméně 36.000 tun oxidu uhličitého.
Fotovoltaické panely budou přednostně na budovách města, budovách svěřených městským částem nebo budovách městských firem. V dalším průběhu budou využity brownfieldy a vhodné soukromé subjekty, například střechy panelových domů. Město chce totiž do systému zapojit i soukromé vlastníky nebo společenství vlastníků.
Jako jedna velká elektrárna
Kromě stovek fotovoltaických zdrojů na střechách bude součástí projektu výstavba elektrodového kotle v kombinaci s akumulátory tepla v areálu SAKO Brno v Jedovnické ulici. Výrobní zdroje se spojí do agregačního bloku, ten bude vstupovat do distribuční soustavy jako jedna velká elektrárna. Většina vyrobené energie se spotřebuje v místě, přebytky poputují do sítě.
Stavba začne letos
Budování městské fotovoltaické elektrárny začne letos, potrvá několik let. Investici za 1,2 miliardy by měly z poloviny financovat dotační programy ministerstva životního prostředí, hlavně modernizační fond.
Uhlí, jehož spalováním vznikají škodlivé skleníkové plyny nebo jedovatá rtuť, se stále podílí na výrobě elektřiny v Česku asi 40 procenty, jaderné elektrárny pak zhruba 35 procenty. Podíl obnovitelných zdrojů je do deseti procent.
