Svět čeká nástup hybridních elektráren. Evropa zaostává.
Následující desetiletí čeká světovou energetiku masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť, konstatuje britsko-americká studie Rethinking Energy. Právě tento způsob výroby elektřiny by podle analytiků mohl v budoucnosti zásadně proměnit celý sektor.
K rozvoji hybridních zdrojů stimulují klesající náklady, zlepšování technologií a příznivé politické pobídky. Například v USA se v letech 2018 a 2019 počet hybridních projektů ztrojnásobil a obří projekty vyrůstají také v Austrálii nebo v Číně. Evropa v této oblasti zatím zaostává.
Evropa je pozadu
V Evropě je podle TechMagazínu v různých fázích přípravy sedm komplexních hybridních projektů a 22 větrných farem spojených s úložišti. Velké ambice má zejména konsorcium CrossWind, které tvoří ropný gigant Shell a nizozemská firma Eneco.
Jejich superhybridní pobřežní farma zvítězila loni v tendru na projekt Hollandse Kust, což je program holandské vlády na energetické využití mělkých vod. Do roku 2023 chce CrossWind zprovoznit větrnou farmu se solárními, akumulačními a vodíkovými prvky o celkovém výkonu 759 MW. Konsorcium tvrdí, že kombinace těchto technologií zajistí nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na to, zda na moři bude foukat vítr. V Česku zatím žádný podobný projekt nevzniká.
Trojnásobek projektů v USA
V USA hybridní projekty dosahují kapacity přes 100 GW. Ještě před koncem loňského roku byla uvedena do provozu větrná farma Skeleton Creek v Oklahomě o výkonu 250 MW a do roku 2023 vyroste v této lokalitě fotovoltaický zdroj o stejném výkonu a 200MW bateriové úložiště o úložné kapacitě 800 MWh.
Společnost NextEra Energy Resources spustila už loni vůbec první velkokapacitní projekt skladování elektřiny v USA, který tvoří větrná farma o výkonu 250 MW a bateriový systém 10 MW /20 MWh.
V Austrálii loni v létě dokončil globální výrobce zelené energie EDL projekt pro firmu Agnew, která provozuje zlatý důl. Tato hybridní elektrárna zahrnuje pět větrných turbín, solární farmu s více než 10 tisíci panely a akumulátorový systém. Její výroba za příznivých povětrnostních podmínek pokryje až 70 % energetických požadavků firmy.
Obří hybridní zdroje v Číně a Indii
Obří hybridní projekt o výkonu 6 GW oznámil i jeden z největších čínských státních podniků China Energy Engineering Corporation. Ten se bude skládat z 1 GW větrné energie, 5 GW solární energie a zatím nespecifikované skladovací kapacity. Nová elektrárna má generovat přibližně 33 TWh čisté energie ročně. Pilotní hybridní projekt zahájila také Indie. Komplex zahrnuje solární fotovoltaické systémy o výkonu 25 MW, větrné turbíny o výkonu 16 MW a systém skladování energie. Podle indické vlády jde o jeden z kroků, jak modernizovat zastaralou energetickou síť a podpořit cíl vyrábět do roku 2022 celkem 175 GW z obnovitelných zdrojů.
Arabští investoři v Africe
Ani africký kontinent nezůstává pozadu. S podporou saudskoarabských investorů by měly vzniknout kombinované komplexy v subregionech Západní Nil (10MW solární elektrárna a 10 MW z větrných elektráren) a Karamoja (80 MW ze solární a 120 MW z větrné elektrárny).
