Podíl uhelné energie klesá v Česku, Evropě i Číně
Přestože v Česku poptávka po elektřině vzrostla o 2 %, klesla poptávka po energii vyrobené z černého a hnědého uhlí o celých 11 %. Vyplývá to z výzkumu britského think-tanku Ember. Stejný trend lze pozorovat i u Číny.
Studie nezávislé klimaticko-energetické organizace Ember shromáždila a porovnala data o zdrojích a objemu elektřiny v Evropě za první pololetí letošního roku a stejných období roků 2020 a 2019. Výroba elektřiny z uhlí byla v letošním 1. pololetí o 16 % nižší než ve sledovém období roku 2019.
Haló noviny uvádí, že podíl čisté elektřiny vzrostl a zajistil dvě třetiny odběru energie v EU. „Spotřeba uhlí v posledních letech výrazně klesá v celé Evropě, včetně ČR. Od spalování uhlí odstupuje naprostá většina evropských států, z ekonomických i ekologických důvodů,“ informuje koordinátor energetické kampaně ekologické organizace Greenpeace Jiří Jeřábek, vedoucí Evropského programu společnosti Ember.
Podíl výroby uhelné energie klesá i v Číně
Čínská rada pro elektřinu (CEC) uvedla, že v letošním roce by měla kapacita výroby elektřiny z nefosilních zdrojů poprvé překonat kapacitu výroby elektřiny z uhlí. Podle rady dosáhne kapacita výroby elektřiny hranici 2370 gigawattů (GW) a podíl uhelných elektráren bude činit 1100 GW.
Zbylých 1120 GW by si měla ukrojit kapacita nefosilních zdrojů, tedy solárních, větrných, vodních, jaderných elektráren a elektráren na biomasu. V loňském roce se přitom nefosilní paliva podílela na celkové kapacitě 44,8 %.
