Domácnosti si za energie letos připlatí průměrně tisíc korun
Domácnosti v letošním roce si na energiích průměrně připlatí o 943 korun měsíčně navíc. Nejvíce bity budou ty nejchudší z nich. Na veškeré výdaje spojené s bydlením, kam patří kromě záloh na energie také nájem, splátky hypotéky nebo výdaje za opravy a údržbu, budou v příštím roce dávat 63 procent svých veškerých příjmů, vyplývá ze studie agentury PAQ Research, kterou citovaly Hospodářské noviny.
Drahé energie tvrdě dopadají na obyvatelstvo hned dvakrát. Už zhruba milion odběratelů přišlo o své dodavatele, kteří neměli nakoupeno dost energií dopředu a zkrachovali.
Nejtvrději na celý trh dopadl konec dodávek od skupiny Bohemia Energy Jiřího Písaříka. Prakticky všichni ostatní dodavatelé pak museli zdražit, často i na násobek původních hodnot.
„Ceny energií už nejsou jen problémem jednorázového bankrotu jednoho velkého dodavatele, ale stávají se sociálním problémem, který zasahuje celou střední třídu,“ popisuje v HN situaci energetický analytik Jiří Gavor. Podle něj navíc rychlé řešení, které by ceny energií stlačilo dolů, v současné době neexistuje.
Velkoobchodní cena stoupla čtyřikrát
Pohled na pražskou energetickou burzu příliš nadějí zákazníkům nedává. Na konci minulého roku stála elektřina s dodávkou na letošní rok přes 210 eur za megawatthodinu. Na počátku roku 2021 to bylo něco kolem 50 eur.
Mnohem víc pak stojí elektřina na další měsíce, týdny či dny. Ta se pohybuje mezi 290 a 300 eury. A drahý je i plyn. Ten stál v roce 2020 kolem 15 eur za megawatthodinu, loni v prosinci se prodával na energetické burze PXE s dodávkou na leden za 127 eur.
Elektřinu zdražují emisní povolenky
Za výrazným růstem ceny elektřiny, ale i zemního plynu stojí růst poptávky vlivem rychlého nástupu zimy, především v severnějších zemích Evropy. K tomu se přidává vyšší růst ekonomiky a tím i spotřeby energií nebo očekávané zrychlení odstavování uhelné výroby v Německu.
Dlouhodobě pak na vyšší ceny tlačí extrémně drahá emisní povolenka. To je hlavní nástroj Evropské unie, pomocí kterého bojuje s klimatickými změnami. Drahé povolenky tlačí na snižování emisí CO2 v ovzduší. Jejich ceny se ale utrhly ze řetězu. Zatímco před pár lety stála jedna tuna oxidu uhličitého vypuštěná do ovzduší tři až pět eur, před rokem to už bylo 20 eur. Ale ceny rostly dál.
A v prosinci se jedna povolenka obchodovala dokonce za 90 eur. Situace došla tak daleko, že například Polsko, které roky odmítalo zmodernizovat svoji energetiku a je z drtivé většiny závislé na spalování uhlí, oznámilo, že pokud se systém povolenek nezmění, vystoupí z něj. Po změnách ale volá i česká vláda.
Plyn tlačí vzhůru krize na Ukrajině
Ceny plynu vzrostly mimo jiné kvůli sporům EU s Ruskem o dodávky suroviny přes nově dokončený plynovod Nord Stream 2, svou roli hrají i málo naplněné zásobníky plynu v Evropě. Nejprázdnější byly opět ty, které vlastní ruský Gazprom.
Aktuálně navíc na ceny plynu tlačí nervozita ze situace na Ukrajině, u jejíchž hranic Rusko shromažďuje stovky tisíc vojáků. Případný konflikt by hnal cenu plynu ještě výš.
Podporá státu je nutná
Současné ceny si přitom vyžádají, minimálně pro ty nejchudší, pomoc státu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) namísto cílené podpory těch nejvíce zasažených prosazovala snížení DPH u energií na nulu, což jde jasně proti pravidlům EU, a následně firmám i domácnostem odpustit poplatky na podporu obnovitelných zdrojů.
Nová vláda chce zvolit více adresnou podporu, a to jak domácností, tak i firem. Že pomoc bude potřeba, je ale jasné už nyní. Jen počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení, vzroste podle průzkumu PAQ Research z 16 na 21 procent.
To představuje letos nárůst až o 160 tisíc domácností. Na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, jejichž výdaje na bydlení přesahují 30 procent jejich příjmů, v Praze je hranice nad 35 procenty. Mezi uznatelné náklady se řadí nájem, elektřina nebo topení, příspěvek se ale netýká splátek hypoték.
